16. června 2010

Konstrukce obvodových stěn

Konečně je poslední státnice za mnou a můžu se naplno věnovat stavbě. S drobným zpožděním se nám dnes uzavřel obvodový plášť, zbývá dodělat nosné příčky a hurá na střechu. Už nám jsou i trochu jasnější vnitřní dispozice domu a čím víc času na stavbě trávíme, tím vic se nám celej projekt líbí.


Pohled z jižní strany. Vlevo okno do kuchyně - 3.2 x 1.64 m, uprostřed vstup, vpravo okno pracovky a koupelny - obě 3.62 x 1.64 m. Výška stropů v obytných částech 3.6 m.


Severovýchodní pohled a okna do ložnic - obě 3.6 x 1.64 m.


Okno v obývacím pokoji - 3.2 x 2.1 m.


Celkový pohled. Zatím instalováno 1000 m fošen.

Další sen, kterej nám Patrik Zamazal dokázal splnit. Velkoformátový okna přes celou stěnu.
Tak příště už snad zas ten sklep...

23. května 2010

Podlahový rošt

Zatímco se připravuju na poslední státnici z interny, stavba si žije vlastním životem.
Podlahový rošt roste. Začíná to vypadat jako dřevostvba...

11. května 2010

Zakládání stavby

Zakládáme stavbu. Teda abych byl přesnější, založili jsme stavbu. Při včerejší návštěvě stavebního úřadu, kde jsem dodal všechny potřebné podklady a náležitosti jsem byl ujištěn, že by se již neměly vyskytnout další překážky ve vydání stavebního povolení a že můžeme, i když ještě neoficiálně, začít stavět. Stavbu jsem sice založili o malinko dříve, ale včera, ústy referenta i zlegalizovali. Zbývá už jen otisk dvouocasýho lva.
Vlastní práce - k našemu milému překvapení - započaly hned po roztání posledních zbytků sněhu v prvním dubnovém týdnu. Rozsah plánovaných prací byl poměrně velký, i když se to při pohledu na výkres ani nezdálo.Bylo třeba postupně dobourat zbytky původních sklepů, odkrýt betonové podlahy v místech budoucích pasů, odhalit část klenby, dozdít venkovní zeď poškozenou během demoličních prací, vabagrovat většinu původních zděných sklepů v severozápadní části domu, zde založit základy a začít zdít.

Pohled na původní základovou desku, vzadu již zmíněné výkopové práce na starých zděných sklepech. Okolní stromy ještě bez listí.

Po vypažení původní klenby byla prokopána asi dva a půl metrů široká opuková skála a došlo k propojení původně klenutých a zděných sklepů. Do sklepu se bude v budoucnosti vstupovat buď vchodem ze severní strany domu, nebo pohodlněji, třeba během saunování, přímo z vnitřní terasy po kovovém schodišti.
Pohled na podšalovanou rozebranou klenbu.

Klenba po vybrání, dočištění, podšalování - těsně před vykládáním klenby nové. O opravě sklepu ale až po odstranění ramenátů a kompletním zdokumentování všech prací.

Na stavbu jsem jezdil skoro každý den, prováděl detailní dokumentaci všech prací a každý den jsem byl mile potěšen tempem, jakým vše postupovalo. Ze začátku jsem ani nevěřil, že je možné předem stanovený časový harmonogram vůbec dodržet. Nyní už je ale vidět, že se práce chýlí ke konci, zedníky vystřídají tesaři a tím se dostaneme to nejvíce očekávané části stavebních prací.

Celkový pohled na základy budoucího domu.
Zbývá jeden až dva dny práce.

Na konci května snad o konstrukci podlahového roštu.

11. března 2010

Návštěva sklepu poprvé...

Na začátku všeho je sen. Já bych chtěl mít sklep s vínem. Uprostřed stůl s lucernou, na stole pečenou husu, dobrý víno, kosti házet psům, za rohem malou palírnu...No je to hooodně daleko, ale vezmu vás nakouknout.

Po schodišti do vstupní části, pohled přes původní místnost se schodištěm do hlavního prostoru sklepu
Dlouhý roky do sklepa skrz ruiny teklo. Voda a mráz udělá svý. Naštěstí to odnesla jen jedna a klenba. I tak to bude náročná oprava. Věříme ale, že výsledek bude stát za to.


...pohled do hlavní místnosti ze strany jedný...


...a druhý.


Hlavní místnost sklepu. Úžasný, skoro 8 metrů dlouhý prostor s oblým klenutým stropem. Podlaha je nejspíš hliněná, ale v plánu je položení podlahy cihlové.

Ve sklepě ještě jedna malá místnost a prostor bývalého schodiště - doprava stáčející se vzhůru stoupající slepě končící chodba.
...to je ta chodba (vlastně to není chodba ale asi 3,5 metrové zároží).


Detail zdi. Sklep postaven především z opuky, lepeno a spárováno hlínou. Čeká nás hodně práce. Může to ale taky bejt fajn zábava na podzimní a zimní večery.

Stačí se zahledět a uvidíte stojany s vínem, dubový stůl, ucítíte vůni kvasícího ovoce, zaposloucháte se do bublajících sudů...úplná poezie. Nebo to ještě nevidíte?...

26. ledna 2010

Stavební povolení - příběh na pokračování

Minulý týden, po předložení upravených náhledů studie našeho domu mi bylo ústy městského architekta pana Žaluda sděleno, že předložená varianta plně odpovídá jeho představě o proporcionalitě hmoty střechy a vlastního domu, nicméně rád by ještě probral s našim architektem některé detaily. Jinými slovy, vydání Stavebního povolení by nemělo nic bránit. Teoreticky. Ač se jená o strohé sdělení, příběh je to zajímavý, dlouhý, místy úsměvný, jindy smutný. Jednou o tom napíšu. Zatím doufámě, že vše dopedne dle očekávání.

6. ledna 2010

Místní šetření odboru výstavby

Dnes, po předložení studie našeho domu pověřenému pracovníkovi Odboru výstavby MÚ v Rychnově nad Kněžnou, se v Javornici konala schůzka zástupců výše jmenovaného odboru za asistence městského architekta Ing. arch. Stanislava Žaluda a našich architektů. Výsledkem bylo oznámení negativního stanoviska ve věci udělení stavebního povolení. Přitom nebyl brán zřetel na tvorbu našeho architekta Patrika Zamazala, na umístění stavby, ani na to, že dům je po většinu roku chráněn před zraky okolí očím neprostupnou hradbou zeleně. Zajímavé při tom je, že nikdo ze zástupců Odboru nemá ve stavebnictví vysokoškolské vzdělání, tudíž lze o jejich možnostech argumentace jen polemizovat a o městském architektovi server google vypovídá jen toliko, že sedí v několika komisích, má narozeniny 22. února, byl členem Federálního shromáždění a v roce 1996 kandidoval na senátora. Ani jedna realizovaná stavba, ani jedna reference, jen funkce. I když se toto rozhodnutí dalo předjímat, nezbývá, než použít jednu z myšlenek mého oblíbeného pivovarníka Stanislava Bernarda z Humpolce.
"Vlastní cestou..."

22. prosince 2009

Studie našeho domu

Po relativně jednoduchém minivýběrovém řízení jsme se rozhodli pro architektonickou kancelář Patrika Zamazala - MOLO Architekti. Tam jsme zadali práce na studií na našem budoucím domu, jednoduše nazvaném RD Dvořák. Tento podzim jsme studií ukončili a přecházíme do fáze mnohem napínavější, která směřuje k získání stavebního povolení. Uvidíme, jak to půjde.
Velmi letmo, jedná se o dřevostavbu založenou na základech původního stavení o rozměrech 23 x 10,5 m stavěnou systémem two by four. Dům je dělen na denní část s kuchyní a obývacím prostorem, vnější uzavřenou terasu s venkovním krbem a noční část sestávající z pěti ložnic. Do vnější fasády jsou vsazena okna rozměrů od 2000 x 2000 mm do 3210 x 2000 mm, superneutrál, některá kalená. Fasáda bude provedena z modřínových palubek svislých bez povrchové úpravy, střecha bude plochá, zelená, s horizontálním kaleným zasklením nad centrální chodbou.
Koho to zajímá, může kouknout na výkresy.
(je to konvertovaný v nějakým trial softu, tak sorry za demo nápis)

...situace...



...půdorys...


...fasády JV...



...fasády SZ...

...řez...


...sketch up vizualizace...

Facelifting naší stodoly - díl třetí - stavba střechy

Po kratší pauze jsme začali stavět novou vazbu. Předem bych chtěl všem říct, že se jedná snad o nejzábavnější práci, kterou jsem v Javornici dělal. I když se bojím vejšek. Úžasný to ale bylo především proto, že jsem měl už prázdniny, že jsme celou dobu spali ve stanech, že jsme měli konstantní přísun Svijanskýho Mázu (Svijany 11°) a v neposlední řadě díky nepřekonatelnýmu supportu Irenky Páchové. Kdo neví, kde je Hospůdka #11 u Páchů a co se tam podává k epesnímu Plzeňskýmu, jako by nebyl.Tatra, co přivezla dříví. Má to návěs, kterýmu se stáčí zadní nápravy. Nic jinýho takhle dlouhýho se k nám nedostane. Takhle vypadá 14 kubíků dřeva. A řídil to týpek, co má asi 50 kg. Prej bejvalej kulturita.

Salma jako správnej pes ví, že je to dříví je její, takže nezbytná obhlídka a očuchání.

Tady Roman "píše". Nejdřív si myslel, že to budu dělat taky. Není to ale zdaleka tak jednoduchý, jak to vypadá. Přesný to bejt musí prej na milimetr, takže jsem radši dělal práce, u kterejch jsem nemusel držet v ruce vingl a tužku.

Salma, já, Roman, Svijanskej Máz. A dřevo.

Takhle vypadá připravená vazba. Krovy, vzpěry, sloupy...

Efekty jak na Barrandově. Roman přivez bednu dýmovnic. Celá vesnice z nás měla radost. Nepochybně.

Vazba krok za krokem. Včetně položení krytiny. Vypadá to děsně jednoduše. Trvalo to 14 dní.

Na traktoru mě to baví....

...před pokládkou...

...holky v akci...Káča & Káča...


...Siesta...

Díky všem za pomoc. Na střeše se vystřídalo snad dvacet lidí, bez kterejch bysme ji asi stavěli eště teď. (ne, to určitě ne. Romazon je by to zmáknul i sám)
Výsledek je epochální. Vazba vypadá skvěle a dobře položená stará krytina vše dokresluje. Stodola jak ze žurnálu.

Facelifting naší stodoly - díl druhý

Po dlouhé odmlce jsem se dokopal k aktualizaci blogu, doplnění fotek a krátkému popisu všeho nového.
V posledním příspěvku z května 2009 jsem mluvil o zjišťování závad naší střechy. V krátkém odstupu jsme střechu kompletně demontovali. Nejprve jsme to zkusili vlastními silami,abychom posléze pozvali profesionály.
Pak už šlo vše jak po másle a po víkendu bylo vše hotovo....i proto, že nám přijela pomoct tchyně ;-),...a nepoflakoval se nám stavbyvedoucí.
Vše pod pečlivým dohledem spokojené investorky.

25. května 2009

Facelifting naší stodoly - díl první

Znáte to, když si lidé stěžují, že neradi chodí k lékaři? Když tam člověk přijde jednou a s nějakou maličkostí, marodí už do konce života. Podobně to bylo s naší stodolou. Zavolali jsme Romansona, aby se zastavil a přeložil pár tašek a jak to dopadlo se podívejte sami.

O stodolu, tak jako u zbytek nemovitostí se dlouho nikdo nestaral a když jsme v jejím okolí vyřezali všechny nálety, jako by čas začal ubíhat mnohem rychleji. Nejvíc to bylo vidět na jižním štítu. Chybělo kolem čtyřiceti tašek, na hřebeni asi 12 hřebenáčů a jižní štít byl těsně před zhroucením. To vše za necelé 3 měsíce z původní "díry" v rozsahu jednoho prkna a 5 - 6 tašek.
Na pomoc nám přijela plošina Manitou 2150. 21 znamená, že plošinu vyzdvihne do 21 metrů a 50 je nosnost. 5t.
Krom mobilního lešení, jeřábu a nakladače to jsou taky parádní "labutě" a když Ivan zesílil rádio, připadali jsme si jak na Matějský.













Po Romansonově prohlídce bylo určení diagnózy jasné. A terapie? "Nová střecha neasi voe...?" Krovy bylo možné loupat jak perník a rukou je drolit na prach. Pochopili jsme starou pravdu. Střecha se dá prohlížet zvrchu, né zespodu.




Rozhodli jsme se sundat veškerou krytinu, což obnášelo 8 hodin jízdy nahoru a dolů. Alespoň ji za nás nesundá vítr. Výsledkem je výměna 15ti párů krovů, jednoho štítu kompletně, latí, pozednic a několika dalších součástí, který nevim jak se jmenujou. Jsou ale taky ze dřeva.



Další a popravdě největší zážitek souvisí s označením 2150. Byla to neodolatelná výzva a my jsme tak mohli spatřit náš pozemek a celé jeho okolí z místa, kam se už asi nikdy nedostaneme.





Změřili jsme lípu s výsledkem 16 m a dále pokračovali do jednadvaceti (dole Manitou z 16ti)




















Z jednadvaceti nezbytná kontrola Kasperů
(sousedi) a pohled směr Jaroslav,

pohled směr Javornice a zdejší
borci když přejeli místního Drápalíka (vl. jménem
Pepek Bartoš aka zrzek :-)


A nezbytná dokumentace naší celodenní činnosti.
Nakonec pohled na horizont západ - sever - jih. Škoda jen, že neše louka je jen ta vpravo...